Kuba ….. největší ostrovní stát v Karibiku a jedna z posledních zemí světa ovládaných totalitním režimem. Leží jen 150km jižně od Floridy. Málo kdo ví, že Kubu krom hlavního velkého ostrova tvoří ještě dalších cca čtyři tisíce malých ostrovů a ostrůvků. Mluví se zde španělsky, což je další jazyk, který neumím, takže i zde to bude o tužce a papíru, gestech rukama a o psaní prstem do prachu cest.

 

15.leden – sms:

Odlet z Varadera je, no, no proste k posrani. Taxi drazsi nez v Praze, priplatek za nadvahu batohu a pak platba za nejakou letistni taxu. Tak tohle byla tedy opravdu spatna tecka. Jsem rad ze to mam za sebou a ze uz odtud mizim. Jen to melo byt o tyden driv a bylo by to fajn. Tak snad se konecne po Madagaskaru a ted uz i po teto Kube, poucim pro nejake to PRISTE. A co bude priste? Tak to se uvidi az zase za rok.:-) Ted chci byt doma a mam k tomu sakra velkej duvod, ze vsech duvodu ten nejvetsi … a nejmilejsi a nejkrasnejsi.:-)

 

15.leden – sms:

Uf a je zabaleno. Schovat do batohu 8 placatek rumu da trosku praci. Obzvlast kdy to balite do stanu a spacaku proti rozbiti. Jsem zvedav jestli to projde pres celniky a zdali to prezije cestu a hazeni pri nakladani. No a za chvilku uz se presouvam na letiste.

 

14.leden – sms:

Dnes to bylo uz jen o odpocinku, dlouhem spanku, jidle a poflakovani se. A ze to byl obycejny den? Tak to mi teda verte ze nebyl. Dopral jsem si totiz naprosto vyjimecnej a uzasnej zazitek, ktery mi uz navzdy zustane v hlave jako vzpominka na Kubu. Jiste ze vam povim co to bylo, ale az … v Pavlikove na me cestovatelske prednasce. Hlidejte si tedy az se zde na webu objevi plakatek a pak urcite nezapomente prijit. Za posledni drobne jsem koupil drobne suvenyry, takze se muzete tesit i na slosovatelne vstupenky.

 

13.leden – sms:

Vcera po veceri prestalo prset, takze jsem jeste zasel na namesti ochutnat nejaky dalsi koktejl a poslechnout. No tehle neni mozny. Snad opravdu je tu sraz gayu a lesbicek. Pred barem se porad snazi nejakej typek z Tenerife o rozhovor se mnou, ale marne kdyz mu nerozumim. Nevzdava to a stale se snazi Mi neco vysvetlovat a bla bla co ja vim. No at se klidne vykeca. Az kdyz jsem si vsiml ze jeho dve cernosske kamaradky se vedle nas vasnive libaji, tak jsem pochopil o co se on asi snazi. Jenze muj zadek mam rad, takze jsem dopil, omluvil se a zmizel jsem. Dner na terminale jsem videl dalsi chlapecky par. Ted uz se ale busem presouvam zpet do Varadera, kde uz budu jen cekat na odlet a snad se i konecne vykoupu, opalim a uziju si plaz.

 

12.leden – sms:

Vyrizeni viza se rano povedlo. Pak jsem dal pozdni snidani po ktere jsem usnul a prospal poledne. Odpoledne uz se mi nikam presouvat nechtelo, takze si udelal volne a klidne odpoledne, ktere jsem prolelkoval na namesti. No neverili byste kolik tu bylo gayu a sladkych kluku s kabelkou.  No a v podvecer uz tu zase chcalo, stejne jako vcera. Ovsem tentokrat za doprovodu bourky.

 

11.leden – sms:

Rano jsem se na terminalu busu rozloucil s Petrem, ktery uz se vraci do Havany a ve stredu uz leti domu. A ja? No, reknu to asi takhle. Jsem uz Kuby docela plnej a mel bych to tu ukoncit drive, nez ta plnost zacne pretekat a hezke a prijemne veci a zazitky zacnou byt otravne a neprijemne a uz jen opakujici se a stanou se rutinou. V nejlepsim se ma prestat a tak i ja prestanu a ukoncim to tu dokud jsem na tom svem pomyslnem vrcholu fajn zazitku. Dnes mam narozeni a vite jaky jsem si dal darek? Ano, dal jsem si drivejsi navrat. Letenka by prebukovat sla, ale nejsou mista. Bohuzel. Tak bez vahani kupuji novy let, se kterym mi zase pomaha Petra a Marketa, stejne jako na zacatku a ja jim timto za to moc dekuji. Kubu definitivne opustim a zmizim od tud ve ctvrtek 15.ledna odletem z Varadera. A ted jdu jeste hledat dalsi „Che“ pomniky. Tak zatim Adios muchachos. :-)

 

9.leden – sms:

Me snad jebne. Vcera odpoledne jsem tu v Santa Clare jeste stihl najit imigrani, ale nemel jsem kolek. Ten jsem sehnal dnes az na druhej pokus. Letim na konec mesta na imigracni, kde dnes maji byt a i mi to vcera potvrdili. No, nejsou. Takze tu budu tvrdnout do pondelka, kdy mi vizum konci a prodlouzeni uz je neodkladne a nutne. Tak tu snad aspon stihnu najit vsechny Che pomniky.

 

8.leden – sms:

Od rana mame zvednute kotvy a s kratkou poledni zastavkou v Ciego de Avila pokracujem v presunu do Santa Clara.

 

8.leden – sms:

Guamagey je treti nejvetsi mesto Kuby a jeho hystoricke centrum opravdu stoji za navstevu. Nepravidelne kroutici se ulice mely za ukol v minulosti zmast korzary jenz drancovaly mesto. To delaji do dnes. Jen na misto piratu ted matou turisty. Ja se v mape opravdu nechytil. Odpoledne vylet na Playa Santa Lucia a to byl teda ulet mimo. Udajne jedna z nejkrasnejsich plazi teto provincie dnes opravdu nemela svuj den. Ukrutne a studene foukalo a hromady ras vyplavenych na breh nejsou na pohled nic pekneho. Na konec prisel mrak a odjizdeli jsme v peknym slejvaku. No fakt sila.


7.leden – sms:

Santiago je sakra velke mesto plne lidi, pulsujici zivotem, hlavne tim nocnim. Vcera vecer nas tu prekvapil a mile potesil nejaky karneval a mistni folklor, kdy cernosky v robach tancuji tance z 18teho stoleti. Dnes uz ale cestujeme a presouvame se. Se zastavkou v Bayamo ted uz zase nakladakem frcime do Camaguey, kde budeme nejak v noci. Na korbe jsou tentokrat sedacky z autobusu, takze mame pohodli, oproti rani tvrde prycne.

 

6.leden – sms:

No tak tohle se muze stat jenom me. Vcera odpoledne jsem coural asi 2km za mestem a to se nelibilo mistnim policajtum. Asi 20 minut me lustrujou, s mojim pasem a vizem porad nekam telefonujou, tvari se drsne, rozhazujou rukama co ze jako v teto oblasti hledam a porad rikaji foto, foto. Fotak jsem nastesti mel v baglu takze ho nevideli. Jinak bych snad musel ukazat i co jsem fotil. Pousteji me s usmevem ze to jako byla bezna kontrola kontrola dokladu. No uf. Navecer jsem pak potkal v centru Davida, kluka z Budejovic, kterej sem uz tretim rokem utika pred ceskou zimou. Od nej dozvidam ze ta mistni Guantamerijska noc trvala 5 dni. Proste takovej dele trvajici Silvestr a oslava noveho roku. Ted uz jsme se ale zase starym kostitrasem pomalujedoucim busem za par korun presunuli do Santiago de Cuba a jdeme poznavat toto druhe nejvesti kubanske mesto.

 

5.leden – sms:

„Noche Guantanamera“ Noc Guantanamo, mistni slavnost plna lidi, jidla, rumu a samozrejme hudby, je asi to jedine a pekne co nas zde cekalo. Tohle mesto bylo proslaveno hlavne znamou pisni Guantanamera a pak mozna i americkou zakladnou. Ovsem prave tato jedina zdejsi atrakce, vyhlidka na zakladnu, je uz par let zavrena. Kdo v tom ma asi prsty? Zeby USA? I tak tu ale dnes udelame odpocinkovy den a jeste prespime do zitra. Je tu totiz levno a na rozdil od zbytku Kuby tu nezdimou turisty a plati se tu v narodni mene. Vcera jsem povecerel 3 housky plne peceneho prasete v prepoctu asi 5 kc za kus. No proste parada. Po tom vcerejsim drsnym presunu si dnes odpocinek fakt zaslouzime.

 

4.leden – sms:

150km dlouhy presun pres hory plne ostrych zakrut na lidskem dobytcaku je opravdu tvrdy a drsny. Chlapec vedle me zvraci, ale statecne to drzi v puse rukou a hazi to az pres korbu. Chvilku na to zvraci dalsi maly chlapec, ale ten uz to pod kontrolou nema. Jeho zeblite triko nenechava v klidu ostatni lidi, kteri se tvari kysele. Nutno doufat ze nebude pokracovat zadna dalsi retezova reakce. Chlapci nekdo podal kuru z mandarinky aby si ji drzel pod nosem. Zrejme nejaka mistni lecebna metoda proti nevonosti.

 

4.leden – sms:

Vcera vecer jsem na cerne plazi narazil, tedy presneji byl odchycen kubancem docela dobre mluvicim slovensky. Byla z toho asi hodina hovoru cestou do mesta. Ukazal mi svuj dum, sporak Mora,  Jawu, a fotky. Od r 82 do r 88 pracoval v Komarne. Tohle byl prijemny zazitek. Ted uz ale cekame na cokoliv co nas odtud odveze. Dnes se presouvame na Guantanamo, od ceho nas mistni zrazuji, ze to neni hezke mesto. Tak uvidime co uvidime.

 

3.leden – sms:

Baracoa je zapomenute mestecko na vychode, kde je horama odriznute od zbytku sveta. Je tu jediny destny prales na Kube a snad prave proto tu uz dnes bylo nekolik prehanek. Na pujcenych kolech jsme nasli za mestem tovarnu na cokoladu, ale je sobota, takze je zavreno. Dopoledne jsme jezdili zapadne od mesta a ted odpoledne prozkoumame vychod. V noci jsem mel nejake krece v brise a ted uz je ma i Peter, tak snad z toho nic nebude

 

2.leden – sms:

Do Santiaga jsme dorazili presne v pulnoci a pak uz jen nasledovalo prenocovani v sede zkrouceny na batohu na bus terminalu. Diky tomu rano v 7 jako prvni ve fronte kupujeme listky a za chvilku uz mizime uplne na vychod do Baracoa. Tohle byla tvrda a bezesna noc.

 

1.leden – sms:

Tak v S.Spiritu se nam povedlo dostat se do busu a uz mirime do Santiago de Cuba. Ceka nas minimalne 10 hodin jizdy, tedy nocovani v buse.

 

1.leden – sms:

Opravdu byl vcera Silvestr? Nejak jsem to nepoznal. Na namesti se seslo o neco vice lidi nez obvykle. Pulnoc oznamila jedna vojenska svetlice, lidi si poprali a po par minutach se namesticko zacalo vylidnovat. Zvlastni pocit ze jsem do noveho roku vstoupil o 6 hodin pozdeji nez vy a v uplnem Klidu bez ohnostroje, rachejtli a delobuchu. Ted uz ale s Petrem jedeme na nakladaku taxi kolektivo do Sancti Spiritus, odkud budem zkouset stesti dostat se dal na vychod. V Trinidadu jsou totiz veskere spoje rezervovane a vyprodane az do 4.ledna.

 

31.prosinec – sms:

Vcerejsi den byl o relaxu, odpocinku a valeni se na plazi. Kdo muze rict ze ma na Silvestra spaleny zada? No jasne ze ja. Dlouho jsem hledal nejaky kamen na pamatku, az jsem nasel uzasny koral, takze to stalo za to. Uz jen aby s nim pak nebyl problem na letisti. Veces jsme pak s Petrem sedli nad mapu a zacali premyslet o par dnech spolucestovani a nejaky hruby plan tedy mame. Predstavuji vam tedy Petra Molnara, 62 leteho duchodce z  Dubnice, ktery ted bude mim partakem. Nutno rict ze Peter ma fakt koule, protoze tohle je jeho uplne prvni cesta v zivote na tak dlouho a sam. Je tu na mesic a neumi jedine anglicke ci spanelske slovicko. Ma jen prekladac v tabletu, ktery se mu povedlo smazat, takze ted lepi slovicka ze slovniku, tedy stejne jako ja. Dnes jsme koupili listky a starym vlake jeli do udoli cukrovaru, diky kterym v hluboke minulosti Trinadad astromicky zbohatl. A vecer? Uvidime jak zde vypada Silvestr. Nehezkých vzpomínek z právě uplynulého roku se symbolicky zbavují Kubánci, kteří úderem půlnoci vylévají kýbl vody z oken či ze dveří, aby se symbolicky očistili od minulosti a zbavili se zlých duchů, takže se příliš nedoporučuje chodit těsně po půlnoci po ulici. Tak uvidime zdali je to pravda ci nikoliv, ale pro jistotu si budem davat pozor, aby nas preci jen neco nezasahlo. Do noveho roku Vam vsem preji jen to nej, nej, nej a hlavne zdravi.

 

30.prosinec – sms:

Vcera mi na projiti Cienfuegos stacilo par hodim. Je zde krasne namesti a par postranich ulicek a je z toho citit velky vliv Francouzske kolonizace Pak jeste stiham nocni bus, kdy je mezi turisty mela o mista, ale probojoval jsem se a presunul jsem se do Trinidadu, kde uz me ocekava Petr ten Slovak. Je i neni to nahoda. Proste jsme si pred dvema dny napsali kdo kde je a kam pokracuje a prave zde se nase cesty protinaji.

 

29.prosinec – sms:

To zas byl dnes adrenalin s presunama. Amer.kara, pick up, venkovskej vrak busu, nakladak, konskej povoz a pak zas amer.kara. Ale jsem v Cienfuegos

 

29.prosinec – sms:

Stanoval jsem v zatoce svini, ale moc jsem toho nenaspal. Buracejici priboj o zdejsi maly utes byl hlucny a s fotakem a cenostma pod hlavou to taky proste moc nejde. O par km zpet jsem navstivil krokodyli farmu a ted uz se zase snazim o presun do Cienfuegos, coz je spravni mesto teto dalsi Kubanske proviocie. Pokud nic nepojede jako rano, tak me odpoledne zachrani Viazul, se kterym jsem vcera prijel a ktery tu dene jezdi 1x

 

28.prosinec – sms:

Posnidal jsem s mistnima na stojaka na ulici. Naprstek kafe za korunu? Koukaj na me jako na blazna kdyz davam uz treti a pak mi konecne nalejou velkej hrnek. Zakusuju mistni sladkou housku s kusem sunky. Za chvilku se uz busem presunu na Playa Larga. Vi nekdo z vas co to je? Ano, je to slavna zatoka svini, kde byla zesmesnena americka invaze. Je to dole na jihu teto stejnojmenne provincie Matanzas.

 

27.prosinec – sms:

Do Matanzasu jsem se presunul na nakladaku pro lidi, procoural centrum a na terminal jsem prisel pul hodiny po odjezdu busu, ktery jezdi jen jednou denne. No to je k nasr… . Takze tu zkejsnu do zitra. No aspon hodim voko i mimo centrum.

 

27.prosinec – sms:

Varadero opravdu neni Kuba ale jen turisticke letovisko, kde batuzkar nema co najit. Proto se uz dnes presouvam do Matanzasu, mesta v nemz se zrodila Rumba. Tady ve Varaderu jsem se vecer opet nahodne potkal s ceskym Petrem a pak jeste s klukama z Pelhrimova a Humpolce.

 

26.prosinec – sms:

Nakonec jsme vecer Matanzas jen projeli a natahli jsme to az do Varadera, kde jsem jeste stihl kratkou prochazku, ze ktere me zahnal dest, jenz vydrzel celou noc. Ted rano uz je to lepsi a slunicko se zase snazi. Jdu tedy na pruzkum tohoto slavneho a znameho letoviska, ktere diky luxusnim a drahym hotelum, obchodum a cistym ulicim nema s Kubou vlastne nic spolecneho. A co hur, vsude je tu slyset nemcina.

 

25.prosinec – sms:

Chcije a chcije, tot hlaska ktera vystihuje zdejsi vanocni noc. Ted uz jsem se ale dalsi starou americkou karou presunul asi 90km vychodne do vesnicky Soroa, kde je krasna orchidea zahrada, nejvetsi tady na Kube. Sem me posledni 1km dovazi mlady par, turek a nemka. Spolecne jedem i do vedlejsi eko vesnice Terrazas, jako ze terasy. Zde opet chcije, takze tu nezustavam a jedu s nima az do Matanzas. I v Havane prsi a dost se ochladilo. Jsem opravdu na Kube? Jsem zvedav jak bude na pobrezi v Matanzas.

 

24.prosinec – sms:

Tak k temto svym  destivym Kubanskym vanocum jsem si nadelil navstevu doutnikove fabriky, kde byl drahy vstup a k videni jen jedna mistnost. Ale slo to tem cernejm tlustejn holkam pekne od ruky. To byl fofr, to jo. Ani jsem nevedel ze se doutnik na 2x lisuje. Nesmi se fotit. Oproti tomu v kontrastu jsem dal jeste navstevu zdejsi likerky, kde me pan jako cecha provedl zadarmo, fotit jsem mohl, kostl jsem primo ze sudu kde nejake bobule teprve fermentuji a na zaver ochutnavka dvou druhu rumu. Jeden byl tedy hodne drsnej a druhej soft, jakoby medovej. A nakonec me ve meste podle vlajky odchytl kubanec a vypravel mi ze jeho tatinek byl z Olomouce. Jiny kubanec mi zase rikal ze znal hodne cechu z montazi tady na kube, ale pak ze pry komunisti zpretrhali vazby. Nevim sice kde je pravda, ake Cechy tu maji opravdu radi. A k tomuto veceru pochopitelne patri i cpani se vanocnim cukrovym, s laskou delanym mou bajecnou pritelkyni.


24.prosinec – sms:

Presunul jsem se do Pinar del Rio, coz je spravni mestecko teto stejnojmenne provincie zapadni Kuby a tohoto tabakoveho kraje. Cesta sem byla dobrodruzna ve starem kostitrasu Chevrolet. Vsem vam preji krasne a klidne vanoce. A ze neni snih? To nevadi, tady taky neni.

 

23.prosinec – sms:

Rano jsem tedy dosel na plaz a zde se po obede necekane a prekvapive potkavam se slovakem, Petrem a tim druhym cechem coz je taky Petr. Dnes relaxuju … az na to ze se ted zatahlo a lehce sprchlo. Vecer se s nima vratim do Viñales a tam vymyslim co a kam dal. Asi nejak vyrazne zmenim taktiku cestovani.

 

22.prosinec – sms:

Moc to nejelo a vic jsem toho nacekal nez ujel a snad i vic casu jsem sel. Za celej den presun jen o 50km za Santa Lucia, odkud jdu pesky snad 3 hodiny na ostruvek Cayo Jutias. Nesmim zastavit, jinak me hned zere tisice muchnicek ze zdejsich mangrouu a bazin. Po tme stavim stan v trave u more, i se koupu. Neni tu signal. Zitra uz snad dojdu na konec ostrova na plaz.

 

22.prosinec – sms:

To na tobe doschne … je kniha od Krause a nyni i moje realita, kdyz na sebe oblekam vcera vyprane veci, ktere nestihly pres noc uschnout. Zvedam kotvy a opoustim Viñales, ktere je zalite rani mlhou z okolniho pohori. Proto veci neuschly. A kde skoncim? To se uvidi vecer. Dostal jsem dotaz na jidlo, tak odpovim vsem. Je ho zatim vsude dost a ja zeru jako prokopnutej. Musim se uz zacit trochu ovladat.

 

21.prosinec – sms:

… a nakonec to byl prijemny vecer, kdyz jsem tu potkal toho slovaka Petra s jeste jednim cechem. Fain pokec u moita.

 

21.prosinec – sms:

Dnesek byl na pohodu. Pujcil jsem si kolo a jel obdivovat Mural De La Prehistoria, coz je velka malma na skale … a jen tak mezi nama, je to peknej kyc, ale to musi posoudit kazdej sam. A diky blbe natistenejm mapam, ktere tu v mistnim infu rozdavaji, mam misto planovanych 8km asi 20km a misto do udoli jsem se vypotil do pekneho kopce. Ale protoze nic se nedeje nahodou a vse spatne je pro neco dobre, tak mi odmenou bylo nekolik uzasnych a nadhernych vyhlidek do celeho udoli Viñales. Fakt pecka a velka spokojenost. Odpoledne jsem jeste nasel cestu k asi 5km vzdalenemu piskovcovemu jezeru a vykoupal se. To jsem ale bohuzel zjistil ze nejsem opalenej, ze to byla jen spina a prach. Vecer dam Cuba Libre.

 

20.prosinec – sms:

Dnesek byl na pohodu. Mrknul jsem tu do jeskyne asi 6km za mestem. Popojel jsem na kare s piskem tazene dvema voly a pak 2x konskym povozem na takovym malym dvoukolaku pro dva lidi. Tohle je bozi vekov a mistni vesnicani jsou fajn lidi. Viñales urcite nekdy navstivte.

 

19.prosinec – sms:

Parada, dorazil jsem az do Viñales, coz jsem sam neveril ze dnes zvladnu. Dnesek byl fakt hodne super co se presunu tyce. 2x venkovskej bus, tedy, presneji jen takove vraky. Pak na korbe pick up jeepu, velkej kus v male kare za traktorem, kdy farmar nechtel zaplatit a do La Palma zese, tim nakladakem, jak ja rikam, lidskym dobytcakem. No a zaver sem byl stylove kolektivo taxi v klasicke americke kare Buick. Zrovna tu dnes, zacina 3deni hudebni a kulturni festival a zhlidnul jsem pekne tanecni vystoupeni. U tohohle psani vzkazu piju uz druhe moito a zacinaj se, mi motat prsty i na klavesnici mobilu. Snad najdu dum ve kterem jsem se ubytoval. Je to u mladyho kluka kterej akorat dokoncil rekonstrukci, bytu a ja jsem jeho uplne prvni klient. Stlacil jsem ho na dobrou cenu. Dnesek je muj splnenej sem. To moito je fakt hodne silny. Za mestem jsem narazil na tabakovou plantaz a mel jsem to i s vykladem a prohlidkou stodoly na suseni. Sice vubec netusim co mi pan rikal, bylo to uzasny a vse jen proto ze jsem cechoslovaj. Vlajky na triku tu fakt fungujou. V Havane podle toho znali i Karla Gotta. Uzasny.

 

19.prosinec – sms:

Misto na spani jsem nasel daleko za mestem a stan stavel uz za tmy. Snad jsem ani nespal. Byla to bezesna noc plna ramusu ze slavnosti z mesta i z projizdejich aut ze silnice. Posnidal jsem zapomenuty toust a cukrovy. Pokracuji dal na zapad. Jsem zvedav kde skoncim dnes. Vzdaluju se od Havany a signal postupne klesa, mozna i proto ze jsem na venkove. Snad v nejakem dalsim mestecku zas nejakej silnejsi bude.

 

18.prosinec – sms:

Z Havany na zapad jsem se kombinaci 4 autobusuch narvanych mistnimi a dvou asi kilometrovych popojiti dostal za mestecko Mariel, ktere ma diky, zdejsi obrovske cementarne povest nejzaprasenejsiho mesta Kuby. Odtud nakladakem jehoz korba je upravena na prevoz lidi jako autobus jsem, skoncil v mestecku Cabaños, kde akorat probiha nejaka pout, nebo co to je. Hlasita hudba, vereli lide, dost jidla. Povecerej jsem nekolik, housek s kejtou, ochutnal vylisovanou cukrovou trtinu a ted usrkavam pinacoladu. Tak hohle je konecne ta Kuba kterou jsem chtel. Za chvilku, uz pujdu kousek nekam za mesto hledat misto na stan. Tak jen aby stanovani bylo stejne pohodove jako dnesni den.

 

18.prosinec – sms:

Zvedam kotvy. Opoustim ceskou zakladnu u pani Heleny. Opoustim Havanu a jdu vstric novym zazitkum a dobrodruzstvi. Jsem zvedav kde vecer ulehnu.

 

17.prosinec – sms:

U snidane se objevily dve holky, ktere jedou Kubu na skladackach. Jedna z nich jmenem Slavka je sefredaktorkou Cykloturistiky. Objevil se tu, i slovak Petr, duchodce 62 let, tak jsme spolu dnes adrenalinove a dobrodruzne popojeli zapadne az do Baracoa. Zvadli jsme nekolik autobusu, BiciTaxi, coz je takova kolo trikolka a zpet jsme jeli konecne zdejsi karou, coz bylo uzasny, ale ani jsem z toho vyplaseni nestihl zaznamenat co to bylo za znacku. Zitra uz chci zvednout kotvy a dnes to prave mel byt pruzkum vypadovky kterou asi pouziju. Petr zvazuje, ze by zkusil nasbirat par zazitku a nejake to dobrodruzstvi. Tak uvidime jak se zitra rozhodne.

 

16.prosinec – sms:

Videt ve Svatem Lazaru plazici se, nebo po kolenou jdouci lidi je fakt silnej zazitek. Ovsem i ja zde trpim. Od vcera mam na chodidle puchejr, k tomu, mi dnes praskla pata a aby toho nebylo malo, tak me boli prdel od toho jak se pri chuzi trou pulky o sebe. Au au. No je mi jasny ze z toho mate vsichni, srandu. Jo jo, nic nepotesi vis nez nestesti nekoho jineho  A kdyby mi snad nekdo zavidel, tak verte ze zatim neni co.


16.prosinec – sms:

Jsem v Santiagu de Las Vegas coz je asi 20km predmesti Havany. Prave zde dnes a zitra probiha pout vericich kteri jdou nekolik km do sousedniho mestecka Rincon a zpet aby odcinili sve hrichy. Par ortodoxnich se tu skutecne plazi nebo jdou v sede a pozpatku. Brr, no to je sila.

 

15.prosinec – sms:

Vstavam do chladneho a zamraceneho rana. Co to? Jsem opravdu na Kube? Pani Helena je opravdu zakladna pro cechy. U snidane se setkavam s mladym parem z Plzne a po chvilce i s druhym parem z Brna. Pak jeste jeste jeden par z Prahy. Probiha sdileni zazitku, tedy v mem pripade jen sber informaci. Pocasi se vybralo, ale dost fouka. Probehl jsem stare centrum a dusil se v ulicich od silene kouricich aut. Najedl se mistnich burgru na ulici prodavanych pres mrize omrkl kapitol ktery se opravuje a samozrejme jsem fotil mistni kary. Pri foceni namesti revoluce me vyhnali vojaci, na krizovatce zas policajti. Zpatky jsem prosel celej Malecon a domu se vratil uz za tmy. Mam v nohach vic jak 15km. Tak snad se mi dnes bude dobre spat.

 

14.prosinec – sms:

Po 2 hod. na img konecne menim prvnich par pesos a ackoliv se v Havane na letisti nesmlouva, tak smlouvam prvniho taxika a dari se. V 8 uz jsem u pani Heleny posilnen vanocnim cukrovim ktereho mam od sve bajecne pritelkyne plny batoh, jsem jeste vyrazil na nocni kratkej rychlopruzkum okoli. V 10 uz usinam.

 

14.prosinec – sms:

V cechach je ted 23 hodin a vetsina z vas uz nejspis prdi do perin. Tady je 17 hodin a prave jsme pristali v Havane. Vubec nevim co jsem vyplnil do vstupnich formularu a ted me ceka boj na imigracnim, kde je asi tisic lidi a vubec se to nehejbe. Nervy a boj o zdejsi preziti prave zacinaji.

 

14.prosinec – mail:

Start z Prahy probehl na cas a bez komplikaci. Od starsi Rusky sedici vedle dostavam jeji bagetku. Asi dba na svou linii. Ve 4:20 mistniho casu, tedy +2h uz jsem na terminalu Moskevskeho letiste Seremetevo, kde na me starsi pan zkusi promluvit cesky. Je to Raul, kubanec ktery pred lety emigroval do Prahy a ted leti na Kubu k pribuznym. S nim je jeste cech Tomas a dalsi starsi kubanec, ktery tvrdi, ze pred 7 lety prijel za Raulem do cech na navstevu a uz tu zustal. Ihned tedy sosam informace jak ze to na te kube vlastne chodi. Pak uleham do nepohodlnych kresilek a dospavam. Usinal jsem sam v prazdnem terminalu a probudil se v prelidnenem terminalu zkrouceny a bolavy. Vsichni nabaleni a v zimnich botach si tu prohlizi exota v sandalech na lehko obleceneho. Svacim toustiky od mamky Elisky. Start od tud je ve 12:00 mistniho a cestou na Kubu to tentokrat bude do minusu a to rovnou o 7 casovych pasem.

 

13.prosinec – start:

Je 21:35 a za pár minut už budu s báglem na zádech hledat správný terminál na Ruzyni. Ve 23:55 by se mělo odlepit letadlo od země a tím začne další, snad báječná cesta. Držte mi palce a sledujte mě zde.


12.prosinec – test administrátora – sms:

Toto je testovaci sms na vyzkouseni admina a uvedeni jej do provozu. Info o me ceste si zde muzete cist diky Jitce, me dlouholete kamaradce a spoluzacce ze stredni, ktera se pro me a pro vas uvolila k teto kazdodeni otrocine s aktualizaci webu. Jitus, dekuji ti.

 

11.prosinec – pojištění:

Ty zuby mě trošku děsí, takže nakonec přeci jen sjednávám pojištění u Alianz na 45dní za 3.990,-kč. Né že bych uplně toužil poznat kubánské zdravotnictví, které je mimo jiné pro turisty na velmi vysoké úrovni, ale kdyby přeci jen byla nutnost, tak bych si kvůli tomu pak po návratu nerad musel brát hypotéku.

 

9.prosinec – zuby:

Včera se mi u snídaně rozpadl zub a vyndavam si z tlamy několik střepin. Dnes mi zachraňuje zubařka a naštěstí se jedná jen rozdrolenou starou výplň. Novou si pro jistotu „nechtěně“ pár hodin po zákroku z části vydloubávám jazykem. Fakt jsem asi smolař. Jako by nestačila ta vytržená sedmička před dvěma měsíci. Aby toho nebylo málo, tak mě ještě večer prolítla bolest v úplně jiném zubu. No, tak tohle bude ještě hodně zajímavé. Jsem zvědavej co mě ještě čeká.

 

4.prosinec – sandály v prosinci?:

Trochu pozdě jsem si vzpomněl na své rozpadlé sandály z Madagaskaru a došlo mi, že je třeba na teď narychlo sehnat nové. Teď v prosinci na mě v krámech koukaj jak na idiota. Direct sport na Zličíně to ale jistí a jsem zachráněn Karimorem ve slevě za 3 stovky. Snad to něco vydrží. No, mělo by, když je to vlastně jediná obuv kterou budu mít s sebou.

 

3.prosinec – nutná výbava cestovatele:

Cestovatel se může ocitnout v nejrůznějších situacích, případně může mít i různé potřeby. Proto je dobré mít s sebou následujících pár základních věcí: Nůž, když chcete něco přeříznou. Špendlík, když chtete něco opíchat. Igelitový (mikrotenový) pytlík, když chcete někde něco vošustit. Hodí se i malé kladívko, když chcete něco zbouchnout. Důležitá je vývrtka, protože když už něco zbouchnete, tak se z toho alespoň můžete vykroutit. Dobré je mít třeba i falešný pas, kdyby jste chtěli někoho vojebat. Určitě se hodí i malá lahvička s močí, abyste mohli někde něco vochcat. No a s tim souvisí i nutnost mít pláštěnku, pro případ, že by chtěl někdo vochcat vás. Nutností je i toaleťák, kdyby se prostě něco podělalo.   …. a hlavně je dobré cestovat s humorem a úsměvem :-)

 

2.prosinec – ubytování:

Konečně začínám mailem komunikovat s paní Helenou Rodriguez, češkou, která již snad padesát let žije v Havaně a pracuje na českém konzulátu. Ve svém domě legálně pronajímá pár pokujů, tzv Casa Particular. Je to prý výborná základna pro čechy a zdroj prvotních důležitých informací o pohybu a situaci na Kubě. Ano, správně píšu že „legálně pronajímá“, protože ač je to k neuvěření, tak zdejší režim nepatrně povoluje a umožňuje kubáncům drobné podnikání právě formou ubytování v soukromí. Ovšem pochopitelně vše je regulováno a dozorováno státem.

 

1.prosinec – průvodce:

Už někdy koncem léta jsem zakoupil průvodce o Kubě od LonelyPlanet, cca 560 stran za 600,-kč s „naivní“ představou, že já, jakožto velký NEčtenář si to přečtu a něco se dozvím. Nestalo se tak a k dnešnímu datu jsem na straně 37. Zdá se že Kuba proběhne dost podobně jako Madagaskar, tedy jedna velká improvizace a čistě spontánní rozhodování. Snad bude dost času něco přečíst v letadle a pak i při deseti hodinovém čekání na přestupu v Moskvě.

 

28.listopad – vízum:

Na ambasádě v Praze byla po ránu docela fronta lidí, ale i tak po půl hodině odcházím s vízem, tedy přesněji „vstupní kartou“ na 30 dní za 750,-kč. Těsně před končící platností si to musím na Kubě prodloužit o dalších 30 dní za částku cca 25 EuR (CUC).

 

25.listopad – letenka:

Zpáteční letenka zakoupena s datem odletu 13.12.2014 z Prahy, odlet 23:55 se společností AeroFlot a návratem do Prahy 27.1.2015 přistání 19:40. Konečná cena letenky je 16.500,-kč, což já osobně považuji za hodně super cenu a právě za to vděčím a moc děkuji své sestřence Markétě a její kolegyni Petře.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>